Další školní týden je za námi. Naštěstí. Jsem rád, že je páteční večer, já sedím doma a odpočívám. Já jsem línej pořád stejně, ale znáte to, práce je jaksi prostě víc. Jsem opravdu unavenej a navíc nás zítra čeká další ples, a to našeho gymplu.
Jak už jsem se zmiňoval dříve, v neděli jsem se byl podívat na prvním kole naší fotbalové ligy a to konkrétně na zápase SK Sigma Olomouc – AC Sparta Praha. Vždy mám u tohoto zápasu divné pocity, protože bydlím nedaleko od Olomouce a Sigma je také mým druhým nejoblíbenějším klubem u nás, ale tím prvním je právě Sparta.
Hello everyone. We have Saturday evening so there is still one free day ahead of us. I hope you’re enjoying your weekend more than me. I have to say that I’m out of time somehow now :-) but I look forward to tomorrow because I’m visiting football match between Sigma Olomouc and Sparta Prague and I’m going to write a report from it. Today it wouldn’t be very serious but it wouldn’t be easygoing too; maybe something in the middle.
Přemýšleli jste někdy nad tím, kolik písniček si za den, týden, rok nebo celý život vlastně poslechnete? Hudba je každopádně velkým kulturním fenoménem a má velké zastoupení v našich životech. Abych se vrátil k mé otázce. Těch písniček je obrovské množství, ale některé si pamatujete třeba týden, kdy vedou žebříček hitparád, kdežto jiné si vybavíte za rok, dva a ještě mnohem déle. A právě o těch bude můj dnešní článek.
Máme sobotní podvečer, venku nepříjemnou zimu, a proto to dnes vidím na takový krátký, úsměvný příběh o jedné princezně. Jak říkám bude to takové odpočinkové čtení. Jenom vás chci upozornit, že není princezna jako princezna ;-).
Hi everyone. Today it’s going to be relaxing, funny and maybe also short story :-). It will be about TV series, situation comedies, soap operas and all these things which take my mind off school and all the problems. I’m sure that you know what sitcom I’m going to write about. I also want to welcome my English readers to my new blog.
Po mém minulém ironickém článku o komunismu se dneska dostanu trochu k něčemu jinému. Po pár týdnech jsem konečně dočetl Hlavu XXII, a proto bych se s vámi rád podělil o můj názor a taky pohled na tuhle knížku. Nebo to recenze ani obsah stylem čtenářský deník. Spíš to bude taková lehká satirická úvaha :-).
Milí soudruzi a soudružky dnes bych rád napsal něco o své neutuchající lásce ke komunismu. Možná to bude znít jako pouhá propaganda, ale tak tomu není. Domnívám se, že je každému jasné to, že tato úžasná ideologie ani žádnou propagandu nepotřebuje. Nyní už pár oslavných vět k samotnému komunismu.
Během posledních dnů, kdy jsem ještě pracoval na tomto blogu, se stalo pár věcí, o které bych se s vámi rád podělil. Píšu je sice opožděně, ale dřív jsem na to neměl čas a ani prostor. Některé věci vás možná docela překvapí. No však během čtení uvidíte sami.
Někteří se už možná na novém blogu rozkoukali pořádně a prozkoušeli nové funkce, ale nová verze blogu je tu teprve krátce, takže spíš ne. Rozhodl jsem se teda, že udělám takový souhrn novinek a na konci nastíním, jestli se nějak změní můj styl psaní.
