Kdybych okopíroval úvod z minulého článku, tak myslím, že bych tím nic nezkazil. Prosinec už je za dveřmi a to pro nás značí dvě důležité věci. První  z nich, ta pozitivní, je ta, že se už kvapem blíží náš návrat do České republiky. Bohužel ta druhá už tak radostná není, protože v současné době máme ve škole největší množství písemek.

Vím, že se nejspíš budu opakovat, ale momentálně je čas jedním z hlavních prvků, podle kterého se řídí všechno ostatní. Škola, práce, domácí práce a do toho zbývajícího času mi pak zbývá jakási příprava do školy a také moje koníčky, mezi které patří právě i blog. No vidíte, málem bych zapomněl na spánek, i když toho máme, bohužel, poskrovnu.

Můj týden tedy nyní vypadá asi následovně: V pondělí mám celý den školu, kde mám ke konci dne takový nic moc předmět, takže chodím domů relativně utahán. Ostatně o svých předmětech se někdy v budoucnu chci rozepsat trochu více. Potom následuje úterý, kdy jdu do školy až na 10:45 a mám jen dva předměty, jeden IT a Komunikaci, která mě baví, takže si ve škole trochu i odpočinu a v 14:30 jsem doma. Mám tedy ještě skoro celé odpoledne před sebou. Posledním školním dnem je pro mě pátek. Ten je sice také dlouhý, ale mám jen jeden IT předmět, rozdělený do dvou částí po 90 minutách, potom třídnickou hodinu a nakonec předmět s názvem Developing Skills For Personal Effectiveness. Nebudu ho zkoušet raději překládat, protože už  jsem o  to párkrát pokoušel a věřte mi, že z toho vylezly hrozné patvary :-).

Zbývající dny tedy zahrnují středu, čtvrtek, sobotu a neděli. To jsou dny, kdy dělám s tím, že mám vždycky jeden den volno. Takže pracuji 3 směny týdně. Někdy 4 s tím, že mám stále jeden den volný, ale některý ze svých pracovních dnů si vezmu „double-shift“ a tedy dvojitou směnu, což je 16 hodin. Musím uznat, že když jsem měl svůj první „double“, tak jsem ke konci směny padal únavou a to jsem v sobě měl, řekněme, moc kávy a Redbull. Ani to však nepomohlo, tělo prostě začínalo stávkovat. Ale znáte to, tělo si zvykne na všechno a i já se už cítím při těchhle dlouhých směnách lépe.

Jak jsem psal už v úvodu, máme teď ve škole velice rušno, kvůli již výše zmíněným písemkám. Všichni učitelé se snaží stihnout  napsat co nejvíc prací před Vánoci, protože na konci ledna je konec prvního pololetí (blocku) a nás ještě stále čeká spousta práce, ať už se jedná o samotné písemky nebo v jiných předmětech seminární práce či eseje.

Na svém oboru mám jednu velkou výhodu, která mi momentálně dost pomáhá a to je ta, že smíme používat při písemkách materiály kromě pár písemek jako je účetnictví, které však není tak náročné. Nedovedu si představit, že bych se doma na každou písemku doma učil třeba dvě, tři hodiny, protože prostě nemám kdy. Moje práce do školy se momentálně omezuje na psaní delších seminárních prací a podobných věcí. Docela lituju Káju, který studuje sociální studie, kde jsou kvanta informací, a při všech písemkách nemá povolenou používat jakékoliv materiály. Což je podle mě docela markantní rozdíl.

Na každou zkoušku máme oficiálně dva pokusy s tím, že třetí nám musí povolit šéf lektor sekce. Nevím, jestli to mají kluci na Banffu úplně stejně, ale myslím, že pokud to nemají stejně, tak alespoň docela podobně. Pevně doufám, že nakonec se tím prvním školním půlrokem úspěšně prokoušeme a v únoru začneme nové pololetí.

Dnes už vám popřeju hezký večer a teď už opravdu doufám, že se to ještě před naším odletem do Česka trochu uklidní, abych vám mohl z Aberdeenu napsat nějaké další novinky.